Sazby hypoték nad pět procent: Expert varuje před poklesem

Hypoteční trh v České republice zažívá v letošním roce mimořádný rozmach. Banky a stavební spořitelny za prvních šest měsíců roku 2023 rozpůjčovaly hypotéky, včetně refinancování, v celkovém objemu 294 miliard korun. Tento nárůst představuje nejvyšší hodnotu, jaká kdy byla v prvním pololetí dosažena. Dosavadní rekordní pololetí pocházelo z roku 2018, kdy objem hypoték dosáhl 281 miliard korun. Pokud se budou aktuální tendence držet, letošní produkce hypoték by mohla přesáhnout hodnotu 480 miliard korun, což by znamenalo další historický rekord.

Přesto nižší počet hypoték než v roce 2021

Desetitisícové množství nově poskytnutých hypoték se však v porovnání s rokem 2021, kdy jich bylo 148 tisíc, jeví jako značně nízké. Počet hypoték přidaných v letošním roce by mohl překročit hranici sta tisíc, což stále znamená propad o téměř polovinu ve srovnání s rokem 2021. Zatímco o rekordní objem hypoték se starají stále narůstající ceny nemovitostí, průměrná výše hypotéky vzrostla na přibližně 4,5 milionu korun, přičemž v roce 2021 to bylo jen lehce nad třemi miliony korun.

Odborníci konstatují, že za tímto dramatickým nárůstem stojí neustále rostoucí ceny nemovitostí, což nutí domácnosti půjčovat si více, než jak tomu bývalo dříve. To v konečném důsledku vedlo k tomu, že sazby hypoték se ocitly nad úrovní pěti procent. Tento vývoj ale není pouze trendem, nýbrž se ukazuje jako realita na českém hypotečním trhu, kdy si lidé na bydlení berou mnohem vyšší úvěry než dříve.

Budoucnost hypoték v nejistotě

Podle odborníků však není očekávání poklesu úrokových sazeb do konce roku 2023 reálné. Sazby hypoték se s největší pravděpodobností nevrátí pod magickou hranici pěti procent. Takto se vyjádřil například ekonomický expert David Novák, který argumentuje tím, že celková ekonomická situace a vliv inflace na náklady pro banky brání snižování úrokových sazeb. S rostoucími náklady na financování je pro banky čím dál složitější nabízet levnější půjčky a to se projeví i v astronomických sazbách hypoték.

V takovémto ekonomickém prostředí se banka snaží najít rovnováhu mezi přitažlivými úrokovými sazbami pro klienty a zajištěním vlastního zisku. Kromě toho, jak uvádí odborníci, se zvyšují i náklady na provoz bank a s nimi i nároky na udržení marží. Hypotéky, které byly levné a dostupné, se nyní proměnily v mnohem větší přítěž pro domácnosti, které se snaží adaptovat na nové cenové hladiny.

Efektem těchto ekonomických změn je, že zájem o vlastnické bydlení se stává pro mnohé české domácnosti téměř nedosažitelným ideálem. Mnozí se tak obracejí k pronájmu a snaží se nalézt alternativy, jak čelit situaci, která se vyvíjí na trhu s nemovitostmi. Pozornost je rovněž třeba věnovat i sociálně ekonomickým aspektům, přičemž lidé s nižšími příjmy čelí zvláštní výzvě v získávání důstojného bydlení, když ceny nemovitostí rostou do astronomických výšin.

Na závěr lze říci, že domácnosti, které plánovaly vzít si hypotéku, by měly opatrně zhodnotit svou finanční situaci a zvážit, zda je pro ně v současné době výhodné se do hypotéčního závazku pouštět. Podle expertů by měly být dobře informované a věřící v realistické odhady vývoje trhu, aby se vyhnuly zbytečným finančním problémům. Vznikající dynamika na trhu s hypotékami naznačuje, že stability a udržitelnosti v tomto segmentu budeme muset v nadcházejících letech rozumět velmi pečlivě a přizpůsobit se jí.